V srpnu jsme jako platforma #1ÚnL vyložili karty na stůl. Popsali jsme, jak má město fungovat jako servisní organizace a jak budeme měřit výsledky práce těch, kteří si po podzimních volbách sednou na radnici. Mít skvělý plán a tvrdá data je základ. Ale ten největší souboj, který nás teď čeká, se neodehraje ve volebních místnostech. Odehraje se v našich hlavách.
Musíme se bavit o tom nejtěžším – o naší vlastní letargii, rezignaci a lhostejnosti. O jantarové mentalitě, která naše město paralyzuje víc než ten nejhorší úředník či politik.
Syndrom Kafemlejnku a nemoc jménem lhostejnost
Spousta lidí na sítích denně řeší, „co by se mělo“ a „jak by se to mělo“. Jakmile ale dojde na to vzít do ruky lopatu, napsat smysluplný projekt, zorganizovat sousedské setkání, zasadit strom a nebo reálně pomoci sousedovi, najednou ticho po pěšině. Změní se v kafemlejnek, který donekonečna opakuje: „Všichni jsou blbci! Já jediný tomu rozumím! A vůbec, ať to vyřeší oni! A stejně se nic nezmění! Všichni jen kradou!“
Sebestřednost, leštění ega na sítích, nadávání, prázdné kecy v kleci a hledání laciné pozornosti nás nikam neposunou. Tenhle digitální #pindíkismus a #pipinkismus jsou ve skutečnosti jádrovou příčinou toho, proč naše imunita jako společnosti selhává. Slouží jen k tomu, abychom si omluvili vlastní pasivitu. Civilizační resilience pak kolabuje.
Žádný spasitel nepřijde, čekáme sami na sebe
Jsme vychovaní v iluzi, že stačí jednou za čtyři roky hodit lístek do urny a pak čekat na záchranu shora. Trifidi a političtí medvědáři tuhle letargii milují. Živí se naším strachem a kmenovými válkami a slibuji, že to prostě za nás vše udělají. Ví moc dobře, že pasivní a rozhádaný občan nic nepostaví a nikdy se nepostaví na odpor jejich piškumpádlím. Jen se topí ve starostech a žalu, nic nezkontroluje, neodporuje, netvoří a nemyslí. Kognitivně chřadne. Dokud budeme uvězněni v toxickém smogu sociálních sítí a budeme čekat na rytíře na bílém koni, Ústí nad Labem (ani zbytek kraje) se z místa nepohnou.
Naším cílem je probudit a aktivizovat moudré lidi. Říkám to natvrdo: nepotřebujeme ve městě další vychytralost, nepotřebujeme chytráky s prázdnými frázemi, ani izolované génie. Potřebujeme dát dohromady hlavy normálních, moudrých lidí, co přejdou do akce. Sousedů, co své nápady přetaví v realizaci přímo u sebe v ulici. Ti, kdo chtějí jen bořit a brblat, ať raději zůstanou u voleb sedět doma. My chceme motivovat moudrost, aby přišla k volbám i do ulic a svou tvůrčí silou jednoznačně přečíslila línou tupost, která město brzdí.
Inovuce smyslu (#matering) začíná probuzením z rezignace
Co takhle méně mluvit a jít něco dělat ven do reálného světa? Potřebujeme zásadní inovuci smyslu. Potřebujeme zvednout hlavy, narovnat páteř, nadechnout se z plných plic, pročistit hlavu od nenávisti a uvědomit si, že my sami jsme ti, na které celou dobu čekáme. Město je přesně takové, jací jsme my. Takové, jaké si ho uděláme. Nikdo jiný to za nás neodpracuje.
Platforma #1ÚnL není pro ty, co chtějí fňukat, brblat či rejpat. Je pro lidi, kteří vědí, že vzít osobní odpovědnost za svůj vnitroblok, za svou ulici a čtvrť, být dobrým druhem města a odpovídat za své vztahy s ostatními sousedy, je jediná cesta k radosti z bytí. K prosperujícímu městu, ze kterého neutíkají mladí lidé a naše děti.
Nenechme se rozeštvat, nenechme Trifidy udusit náš mozek toxickým informačním smogem a balastem. Nenechme predátorské medvědáře dál vylízávat to hodnotné, co nám tu ještě zbylo. Odmítněme jejich obchod s chudobou těla i ducha a zneužívání oslabených lidí k rozkladu soudržnosti společnosti.
My stavíme decentralizovanou Moudrou společnost ukotvenou ve filozofii #3pod.
Nestavíme AI kolonii techfeudalistů se sociálním kreditem pod kuratelou jedné dominantní sekty a oživeného kultu osobnosti.
Pojďme se probudit. Lhostejnost končí u dveří našich domovů. Příští týden si ukážeme, že i úplná maličkost v reálném světě má větší váhu než tisíc rozčilených komentářů a ponižování druhých na internetu (#ActaNonVerba).
Přidejte se. Oči na míč! 🏀
✨Vyšli pulz❣️
Vaše #1ÚnL a M:).